Pokračování

4. červenec 2016 | 10.51 |

Je těžké navázat na něco, co už není. Ale pokud je to něco vaší součástí tak silně jako ty nejhlubší kořeny a vy rostete s tím, víte, že to dokážete vzkřísit. Kdysi jsem si myslela, že mě nic nepřinutí vzdát se mých sportů, že neexistuje síla, která by mi je mohla vzít. Jenže to jsou a byly pouze naivní beztvaré představy a zatvrzelé myšlenky, které absolutně nepočítaly s realitou. Ono je všechno tak jednoduché, když vidíte svět 16letýma očima. Ano, chtěla jsem být blogerka, jejíž články a postřehy budou čtené, chtěla jsem být vidět, chtěla jsem dokázat, že jako dívka dokážu konkurovat v mužské oblasti. Ale zklamala jsem. Nedokázala jsem tu nit udržet, pomalu mi vyklouzávala z prstů. Jenže když vidíte ... prostě když ho milujete, tak ho nedokážete nechat jít. A to je se vším. Pokud milujete, tak milujete.

Jenže vrátit se, je nemožné. Nemůžete se prostě jen tak vrátit k tomu, co skončilo dva roky zpět. Dva roky jsou hrozně moc dlouhá doba, zejména, pokud proděláte životní změnu. Pokud jenom stereotypně dva roky sedíte u stejné televize, u stejného stolu, u stejného monitoru, píšete stejné články, ťukáte do stejné klávesnice, ani nevíte, kam se těch 731 dní podělo. Proto není vůbec lehké navázat. To už se ani nedá mluvit o navazování, to už je začátek úplně od nuly. Protože pokud chcete navázat, musíte se vrátit, a to sami víte, že nejde.

Nicméně filozofie mi nikdy moc nešla, takže chci říct, že bych vám tu strašně moc ráda slíbila pokračování mého maličkého blogu, ale vím, že to nesmím. Protože sliby se mají dodržovat, a to bych já určitě neudělala. Můj blog, a to tento, ten jediný, který se dá řadit k úspěchům, je přesně takovou mou součástí, jak jsem řekla v úvodu. I když vím, že už sem nikdo nechodí ani si zde není, co přečíst. Mám ho ráda a nechci jeho konec, jsem pyšná na to, co jsem budovala, takový registr výsledků z motorsportu a pokusy z plavání a cyklistiky. Ale udržování blogu stálo čas, který teď věnuju, ano, mnohem důležitějším věcem. Blogy jsou takovými veřejnými virtuálními tajnými deníčky těch, kteří nemají nikoho, komu by se svěřili, ať už jde o cokoliv z jejich života. A já mám, komu se svěřovat, už nemusím troubit do světa své milionové problémy, ale o tom je asi stárnutí. Myslím, že stárnutí není jenom pojem pro vyšší věk, pořád stárneme a duševní vývoj je jedním ze stavebních pilířů celého procesu. Ale i tak jsem vždy svůj blog chtěla pojmout profesionálně, aby se na něj lidé dívali s respektem a úctou k tomu, co dokážu, vím a umím. Protože to bylo vždy to jediné, co jsem uměla.

Vždy, když jsem se v myšlenkách vracela zpět k těm věcem, které jsem byla zvyklá dělat, tak následovalo smutné pousmání. Ne proto, že bych to chtěla zpátky, ale proto, jak to bylo krásné a silné. Byl to můj život přede mnou. A i když si občas říkám, že to byl jiný člověk, byla jsem to já a někde tam uvnitř je. Ale nejde o to, vrátit to zpět, jde o to, to vzkřísit, znovu přivést k životu, znovu to nechat nadechnout se a dýchat čerstvý vzduch. A vím, že můžu.

Po té době mám teď, když se dívám na závody, naprosto fyzický pocit, že dokážu nahmatat tu propast, která tam vězí. Ale nejde o to, ji zaplnit. Jde o to, ji přeskočit a vykročit po nově dlážděném chodníku. A já vím, že můžu, ale je to jako zrod Fénixe.

Proto na to nepůjdu rychle. Chtěla bych si aspoň jednou za čas vyhranit chvilku pro svůj blog, zkusit napsat nějakou review, ale jen tehdy, když budu cítit tu chuť, no pressure. Takhle blog nefunguje. Je přede mnou daleká cesta, než budu moct říct "Jsem zpátky!", ale mohla by být zajímavá.

Jsme v půli sezóny a je spousta věcí, co jsem promeškala, ale více je toho ještě přede mnou a já si to budu jenom užívat, ne brát jako povinnost dívat se a psát, ale jako radost, užívat si to, ponořit se do závodění, vychutnávat si jej a třeba k němu i něco napsat.

Moc bych Vás ráda přivítala zpátky, ale nebude jednoduché Vás opět získat.

S láskou Vaše M.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře