Le Tour de France 2011

25. červenec 2011 | 17.59 |

Rok uběhl jako voda, i když byl předlouhý. Na letošní Tour de France jsem se těšila jako malé děcko na to, až uvidí zářící vánoční stromeček. Přiznám se, bylo to hlavně kvůli Andymu, na kterého jsem se těšila. Pár měsíců předtím jsem byla hodně skeptická ohledně toho jejich nového týmu, co to bude zač a jak se jim bude dařit. Nejradši bych si za ty řeči utrhla jazyk. Tour začala 2. července a skončila 24. července, tudíž včera. No a je mi z toho smutno, protože jsem na tom lpěla asi až moc. No od začátku jsem si byla zřejmě až moc jistá, že vítězem bude Andy, Andy Schleck. Prostě pro mě v cyklistice není nikdo důležitější než on.
V sobotu 2. července začínala Tour etapou dlouhou 191,5 km. A začátek měla v Passage du Gois. No to byl pro mě nezapomenutelný zážitek, jak celý peloton projížděl cestou, kdy všude kolem panoval odliv moře. Bylo to více než zajímavé. Vítězem se stal Philippe Gilbert z Belgie. Automaticky se oblékl do žlutého trikotu, stejně jako vedl bodovací soutěž a vrchařskou soutěž. Druhý den se jela časovka týmů, kterou vyhrál tým Garmin-Cervélo. Do žlutého se oblékl Nor Thor Hushovd. Ani nevíte, jak strašně mě to potěšilo, vidět norského cyklistu celého v žlutém jako vedoucího závodníka. A žlutou si nesl až do osmé etapy. V zelém se udržel Philippe Gilbert, stejně jako v čele vrchařské souteže. Nu, třetí etapu - rovinatou - vyhrál v hromadném spurtu Američan Tyler Farrar. Změna nastala v bodovací soutěži - zelený trikot oblékl Španěl José Joaquín Rojas. Čtrvtou etapu - rovinatou - vyhrál Australan Cadel Evans, opět v hromadném spurtu. Rojas pokračoval v zeleném, do puntíkovaného se oblékl Evans. V páté etapě se konečně projevil spurtér číslo 1, Brit Mark Cavendish. Do zeleného se vrátil Gilbert, Evans puntíkovaný dres udržel. Šestá etapa mě velice potěšila, vítězem se stal Nor Edvald Boasson Hagen opět v hromadném spurtu. V žlutém pokračoval Thor, v zeleném Gilbert, ale puntíkovaný dres oblékl Holanďan Johnny Hoogerland. Sedmá etapa byla opět rovinatá a vítězem se stal Mark Cavendish. Do zeleného se vrátil Rojas, Hoogerland pokračoval v puntíkovaném. Osmá etapa už se začínala vlnit, a tak se vítězem stal Portugalec Rui Costa v lehkém úniku. Thor držel žlutý trikot, do zeleného se opět oblékl Gilbert a puntíkovaný si navlékl Američan Tejay van Garderen. Devátá etapa - vlnitá - toho hodně změnila. Vítězem se stal Španěl Luis-León Sánchez. Thor ztratil žlutý trikot, který mu "sebral" domácí Francouz Thomas Voeckler, a ten měl v průběžném pořadí náskok asi minutu a třičtvrtě na druhého Sáncheze. Moji bratři Schleckové se drželi čtvrtý a pátý a já už vyhlížela Pyreneje. V zeleném zůstal Gilbert, do puntíkovaného se oblékl Hoogerland, který společně se Španělem Flechou zažili hrůznou etapu. Byli společně s Voecklerem, Sánchezem a Casarem v úniku, když do Flechy narazilo auto francouzské televize, on samozřejmě spadl, ale co víc, sebral s sebou i nic netušícího Hoogerlanda, který příšerně přeletěl přes ostnatý drát do pole.

Ten drát mu pořádně pořezal nohu, no on s tím jel a dojel do cíle, protože věděl, že se oblékne do puntíkovaného. A to nemluvím o začátku etapy, když peloton postihl hromadný pád a spousta cyklistů musela odstoupit kvůli zranění. Nejhůř dopadl Kazach Alexander Vinokurov se zlomenou stehenní kostí. Všechny potěšil fakt, že následovalo pondělí, den volna. Desátá etapa - opět rovinatá - se zase rozhodovala až v závěrečném cílovém spurtu. Mark Cavendish byl překvapivě poražen Němcem Andé Greipelem. Na čele průběžných pořadí se nic neměnilo. Jedenáctá etapa byla opět v režii Cavendishe a Greipela. Tentokrát si to Brit nenechal vzít a Němci oplatil porážku. Tím pádem se dostal do čela bodovací soutěže a navlékl si zelený trikot, ve kterém dojel až do Paříže. Dvanáctá etapa byla první etapou horskou, v Pyrenejích. Těšila jsem se jako malá, protože tahle etapa vedla přes Col du Tourmalet, kde loni zvítězil Andy a vzpomínky na to mám ještě teď. Jenže jsem se těšila zbytečně. Vítězem se stal Samuel Sánchez před Jellem Vanendertem a Fränkem. Andy dojel šestý. Pořadí se začalo trochu hýbat, ale jenom nepatrně. Thomas Voeckler držel první příčku, Mark Cavendish také a do puntíkovaného se oblékl vítěz Sánchez. Třináctá etapa byla rovněž horská a vedla přes Col d'Aubisque. Překvapivým vítězem se stal Thor Hushovd. Sprinter vítězem horské etapy. Byla jsem nadšená. A v průběžném pořadí to bylo stále stejné. Akorát puntíkovaný byl tentokrát Jérémy Roy. Čtrnáctá etapa byla poslední etapou v Pyrenejích. Vítezem se stal v úniku Jelle Vanendert před druhým Samuelem Sánchezem. No a třetí po lehčím sprintu dojel Andy. Jenže bylo po Pyrenejích, Voeckler ve žlutém, Cavendish v zeleném, nově v puntíkovaném Vanendert, a Andy ztrácel dvě a čtvrt minuty. Vůbec se mi to nelíbilo, ale pořád tu byly Alpy. Patnáctá etapa byla pro změnu rovinatá a pro vítězství si v ní dojel jak jinak než Mark Cavendish. V průběžných pořadích nenastala žádná změna. Bylo tu další pondělí a den odpočinku. Šestnáctá etapa měla statut vlnité etapy a rozhodovalo se v úniku mezi třemi sprintery. Vítězem se stal Thor Hushovd před Edvaldem Boassonem Hagenem. Bylo to k nevíře, jediní Norové v poli a první, druhý. Jenže to byla taky moje jediná radost, protože Andyho ztráta narostla na 3:03. V tu chvíli jsem byla přesvědčená, že v Alpách se zázrak nestane a Voeckler, kterého si všichni Francouzi rázem zamilovali, vyhraje Tour. V sedmnácté etapě jsme jeli do Alp. Docela jsem měla velká očekávání, protože ze strany Andyho už nebylo, na co čekat. Jenže zase nic. Aspoň, že vítězem byl Edvald Boasson Hagen. Dva Norové v pelotonu a každý dosáhl dvou etapových vítězství. To je prostě nádhera. Andy stáhl ztrátu na 2:36 a ve mně se rozhořela naděje. Osmnáctá - alpská - etapa byla nejkrásnější etapou letošní Tour. A to díky mému Andymu. Z pelotonu si vyjel sám, dotáhl se na uprchlíky a pak už si jel sám. V průběhu byl virtuálním lídrem Tour, ale nevydrželo mu to, taky díky skvělému hrdinskému výkonu Voecklera, a tak byl za Francouzem o 15 sekund. Co ale bylo krásné, že druhý v etapě za Andym skončil Fränk. Takže v průběžných pořadích se nic nezměnilo. Devatenáctá etapa byla poslední horskou a taky alpskou etapou. Věděla jsem, stejně jako všichni ostatní, že pokud chce Andy vyhrát Tour, musí k tomu udělat ten nejdůležitější krok teď. No stalo se i nestalo. Etapu vyhrál Francouz Pierre Rolland a Andy se dostal do žlutého. A za ním celkově byl na druhém místě Fränk. Vedl o necelou minutu jak před bráškou, tak i před Cadelem Evansem. A do puntíkovaného se převlékl Samuel Sánchez. Myslela jsem si a věřila Andymu, že to v časovce zvládne. No mýlila jsem, a to pekelně. Andy v časovce, neboli dvacáté etapě, ztratil dvě a půl minuty na vítězného Tonyho Martina. No a bylo rozhodnuto, protože ta poslední, jednadvacátá etapa, je už jen v závěru pro sprintery, jinak je to taková oslavná etapa.
Takže vítězem Tour de France 2011 se stal jako první Australan, Cadel Evans. Určitě si to zasloužil, protože už i já jsem ho během Tour pasovala na favorita, ale jednoduše jsem nebyla objektivní. Na druhém místě, jako už potřetí za sebou, skončil můj Andy Schleck. Je to nádherné umístění, o tom žádná, ale potřetí za sebou být druhý a to první ne a ne, to už je k zlosti. Rozhodně jsem na něj pyšná, a moc. Ze začátku se držel v pozadí, ale všechno to napravila ta vítězná etapa a aspoň jeden den ve žlutém. No a na třetím místě, po té loňské zlomené klíční kosti, skončil bráška Fränk Schleck. Mám z nich obou příšernou radost, jsou nejzlatější. Jako první v historii stanuli na stupních vítězů sourozenci. A taky jsem pyšná na celý tým Leopard-Trek, odvedli všichni skvělou práci a moc jsem si je oblíbila.
Bodovací soutěž, tedy boj o zelený trikot, vyhrál Mark Cavendish, vrchařskou soutěž, tedy boj o puntíkovaný trikot, vyhrál Samuel Sánchez, soutěž o nejlepšího jezdce do 25 let, tedy boj o bílý trikot, vyhrál Pierre Rolland a nejlepším týmem se stal Garmin-Cervélo, přičemž Leopardi byli druzí.
Takže Andy si musí zase rok počkat. Ale jak řekl: "I'll be back." Tak podle toho se budu řídit. Ale je to strašně dlouhá doba ... rok čekat, zblázním se, protože jsem si Tour úplně zamilovala, přilnula k ní, stala se na ní skoro závislou. Byly to nádherné tři týdny, na které zase nezapomenu.
Loni jsem říkala, že teď, když už Andy nemá nárok na bílý trikot, je čas získat trikot žlutý, no a to stále platí a já tomu věřím a věřit budu, že jednoho dne, snad už příští rok, se to stane a on domů do Lucemburska přijede ve žlutém.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Le Tour de France 2011 niki 26. 07. 2011 - 13:00
RE: Le Tour de France 2011 marit 26. 07. 2011 - 14:23
RE: Le Tour de France 2011 niki 29. 07. 2011 - 11:45
RE: Le Tour de France 2011 marit 29. 07. 2011 - 16:52